...když se z tvýho těla stane prázdná nádoba. Je kus textu písničky Sester Steinových a říká hrozně moc. Říká, že bolest patří k životu. Mojmír by řekl, že bolest dává životu smysl (doktorka Lanstromová). Jeden umělec zase podle Stáni říká, že antidepresiva mu splošťují osobnost. Garth píše depresivní text z Moskvy ale to, že ho píše, neznamená, že je nějak extra nešťastný. Jen žije nějaký život a přijde mu vhodné o něm něco takového napsat. A nezapomínejme na lži. Vpodstatě si na blog můžete napsat (a nepsat) co chcete.
Právě jsem hodinu hrála na kytaru. To je výhoda, když jsem tu sama, můžu hrát. Chtěla bych se naučit nové rytmy a možná i nějakou lehkou sklatbu. Ještě jsem hudbu nepověsila na hřebík. To nikdy. Až (když) budu na mateřské, chci začít znovu hrát na housle. Není nad to připravit děti o nervy ještě jako batolata.
Dneska byl trošku náročnější den, celý jsem měla školu. Dopoledne marketing a odpoledne edv, tedy další lekci psaní prací v MS Wordu. Děti byly dnes hodné, bavily se s námi, i když jsme jim nerozuměly. Už se s tou němčinou pěkně štvu, pořád ji poslouchám v televizi a ve škole ale když otevřu pusu, tak se to ze mne sype v naprosto náhodném pořádku, který má ke gramatice asi tak blízko, jako Garth k nemrtvé hlavě Elvise Presleyho. Je to prostě hrůza. Jo, musím do čtvrtka napsat práci o životě v Innsbrucku na němčinu. Má to mít 150 slov a může to být o čemkoli, co souvisí s tématem. OK. Až to napíšu a pan Giacomuzzi mi to opraví, tak to sem možná píchnu, abych to měla ten svůj blog co nejkompletnější:)
Zítra se mám sejít s Evou, to je slečna z Čech, co tu v Innsbrucku dělá aupair v jedný rodině, kde maminka je taky Češka, co se vdala sem mezi hory. Tak se těším. Snad bude mít čas:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat