a proto je venku stále ošklivě. Za Kristýnou včera přijel tatínek a dneska jeli lyžovat na Kühtai, zítra možná pojedu s nimi i já. Dnešek se pokouším využít k učení ale, no, moc to nejde. Čtu si Kristýny knížku o evropskym právu.
Včera dopoledne jsme měli registraci na předměty, budu mít skoro všechny se svou skupinou, se kterou jsem byla i v zimním semestru, a s Kristýnou. Zatím jich mám za 33 kreditů, ale ono se to nejspíš ještě protřídí.
Potom nám včera na odpoledne a celý večer vypnuli na koleji internet, takže se Matěj, kolega z patra, sportovec, zřejmě nudil, a proto se moje ohřátí večeře v kuchyni protáhlo na půl hodinovou diskusi. No spíš monolog. Matěj zřejmě pociťuje ke mně jakožto soukmenovci z východního bloku důvěru (nebo spíš jsem jediná, kdo ho tu poslouchá), proto nadával, úplně na všchno. Nejdřív na Rakousko, pak na Německo, pak na Ameriku že je to tam naprosto crazy, crazy, in New York everything is so big, crazy, so many people, crazy, everybody has a car, crazy, everybody has a gun, everybody smokes pot every day, crazy..., na politiku a samozřejmě na nacisty. Protože další Matějovou charakteristikou je, že je nadšeným fanouškem koncentračního tábora v Osvětimi, vydržel o něm vyprávět zřejmě bez nadechnutí asi dvacet minut v kuse, a nevěnoval pozornost mým pokusům o zastavení toho proudu slov. Mám silný žaludek ale tohle už jsem nezvládala. Hlavně historka o kostech v zemi mě nutila přemýšlet nad odložením chystané večeře na neurčito. Nedivila bych se, kdyby měl Matěj jako správný vlastenec nějaké ty koncentrační kosti v pokoji. Ne, to ne, kdyby je měl, tak by mi je určitě ukázal. "Hall full of glases, another one with hair, can you imagine?" No I can't.
Jo, a předevčírem jsem zmeškala Hofgarten, včera uvírací párty v 6020 a Pub Crawl a dneska určitě taky něco. Kosti!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat