Südtirol

je oblast, kam zhruba za hodinu a půl odfrčím. Je to bývalá součást Rakouska, teď ale připadá Itálii. Jak mne ale Serena uklidnila, italsky se tam vpohodě domluvím. To jsem fakt ráda, protože moje slovní zásoba čítající "Neotvírejte za jízdy okna, tlakové větrání by bylo neúčinné", "Jmenuji se Lucka", "Jak se máš, dobře, děkuji, a ty?", je vskutku dostačující. Ale ne, nakonec došla k tomu, že polovina lidí tam normálně mluví německy...ale trošku si stěžovala, že jsou tam lidi trošku divní. Pak jsou ještě divní na jihu. Ale střed je OK...Serena je z Benátek:)

Ale co bylo ve čtvrtek...statistika blbá, pak jsem byla jsem na němčině (jdu na němčinu = Ich gehe ZUR Deutsch) a pak u Sereny na večeři ještě s Kristýnou a Albou. Alba je Sereny kamarádka z koleje, Španělka, hrozně hubená a hrozně hodná a vtipná:) Původně jsme chtěly pak vyrazit ještě někam do města ale nakonec jsme zůstaly do půlnoci, vykalily jedno Lambrusco a jedno bílé víno a a jely s Kristýnou spokojené nightlinerem domů. Serena bydlí na koleji co se jmenuje Panorama, to je ta přesně na druhém konci Innsbrucku, než bydlím já, hned u letiště. Během večera napadlo asi třicet čísel sněhu, tak jsme s Kristýnou užasle sledovaly zaparkovaná zasněžená letadla. A fajn bylo taky brodění sněhem na autobus. Kristýna má čím dál větší problémy s kolenem, ale příští týden je v Praze objednaná k ortopedovi české golfové (nebo tenisové?) reprezentace, tak snad jí to spravěj a bude zase běhat a lyžovat jako zamlada :))

Včera jsme byly nakupovat v Sillparku ve městě vánoční dárky, hlavně pro naše Secret Santy. Asi 17 Erasmáků se nás dohodlo, že si dáme dárky tak, že každý si vylosuje jedno jméno, a tomu člověku seženeme dárek. Já jsem dopadla ještě dobře, kupovala jsem dárek Naje, která miluje Hello Kitty, takže volba byla jasná. Horší to měla Kristýna, se kterou jsme sháněly dárek pro Pedra z Madridu, a přecijen, co máme my 24leté ženy vybrat dvacetiletému Španělovi? Nakonec mu koupila v čokoládovém obchodě čokoládu ve tvaru pivní lahve.

Pak jsme nakoupily ve Sparu v Sillparku jídlo na českou večeři...byly jsme nějaké unavené, tak jsme si u kasy vybraly jeden schnaps, 0,4 nějakého bylinného likéru, 35 voltů, a pak jsme to v prostoru pro přendávání věcí do tašek vykalily, otevřely jsme si k tomu ještě bonboniéru, a musely jsme se hrozně tlemit, že Erasmus vůbec nedělá z lidí alkoholiky.

Česká večeře proběhla celkem dobře, tedy jídlo se velmi povedlo, vařily jsme s Kristýnou koprovku, přišla Chantal, Chiyo a Simone (Simone není Erasmačka alébrž freemover, je z jihozápadu Německa a občas jí nerozumím, což mě pěkně točí). Simone přivezla ještě zákusek - linecký koláč od babičky, který byl taky ňam ňam. Pak jsme jely do Theresien Bräu, kde jsem dala dva Radlery (ok, fakt nevím, proč to pořád piju, když je to takový hnus). A jela nightlinerem v půl třetí.

Dneska jsem ještě nezačala balit, Míra psal, že přijedou okolo třetí, tak snad už abych začala :D