Čekáte taky na Godota?

Nečekejte, nepřijde. Spíš nachystejte uzenáče.

Na pěkný začátek postu je třeba navázat poloprázdnou pivní lahví. Tu jsem ke svému překvapení objevila dnes večer po návratu ze školy na svém psacím stole. Ta láhev nejspíš znamená, že začínám být pravým Erasmákem. Miluju Innsbruck, Tirolsko, Alpy, MCI, svoje spolužáky, svoji kolej, spoluerasmáky...jsem vlastně takový hippie. Ale zpět k die Flasche. Včera jsme měli němčinu večer, předtím klasicky angličtinu. Na angličtině jsme dostali v druhé 90 minutovce za úkol naplánovat si rozhovor of some very important international businesmen on a very important business trip. Rozdělili jsme si role. Budu zástupce hotelového chainu Ritz-Carlton, co jede na business návštěvu do čokoládoven Lindt. Ostatní budou z toho Lindtu. Kerstin bude head of department, Mathias řidič firemní limuzíny, Caroline recepční a Martin ředitel Lindtu. Budeme navazovat small talk. Nesmíme si připravit žádnou konverzaci dopředu. Jen najít informace. Bájo...

Ale teď už opravdu ta láhev a její příčina. Samozřejmě Chiyo. Tu láhev jsem tam dala já včera, když jsem tu byla s Chiyo a Serenou. Děvčata za mnou totiž přijela na náš Heimfest. Heimfest byl super. Přijely jsme po němčině už okolo sedmé s Chiyo sem, tak jsem nás pozvala na mraženou (pro úplnost dodám, že i posléze upečenou) pizzu a na kafe. Chiyo mi vyprávěla, jak přijela do Innsbrucku letos v březnu. Její vlak z Vídně měl šest hodin zpoždění a když sem přijela, její tutorka na ní už nečekala. Neměla ani její číslo, jen mail, a ani nevěděla, jak se dostat na svoji kolej. Tak jela do hostelu a přespala tam první noc. Tiroláci na ní byli od začátku moc hodní. Chiyo má ráda Tirolsko, protože jí připomíná Osaku, odkud pochází. Lidi z Osaky jsou přátelštější, než z Tokia, a v tom Chiyo viděla paralelu, proto si vybrala ke studování Innsbruck, který je daleko od hlavního města. No tak tak nějak a jídlem jsme se bavily ty dvě hodiny, než jsme šly na party a než pak přijela Serena.

Party: V naší TV a Aufenhaltsraum byl normální bar, hudba, světla...a...panák euro padesát, pivo euro padesát...ceny jako doma. Minimálně ne čtyřikrát vyšší. Okolo jedné jsem šla holkám najít spojení domů a ony šly se mnou a při té příležitosti jsme se asi na hodinu zasekly v pokoji při prohlížení lifestylových časopisů, hodnotíc patřičně všechny modelky a jejich modely. To je zajímavé, že obě holky maj stejnej vkus na oblečení, jako já. Akorát Chiyo si nejspíš musí kupovat dětský velikosti:) Na party byla i Chantal a Antoine, s Chantal jsem se domluvila, že půjdeme spolu lyžovat, teda ona má snowboard. Řikala, že ve Švýcarsku taková karta, na kterou se dá lyžovat rok, stojí 1200 Eur...a to jsem nadávala, že je to tady za 340 drahé...

Dnešek je utrpení, mám co jsem chtěla, po necelých pěti hodinách spánku. Celý den škola... Teď už ani nezkouším spát, protože okolo třetí přijede Míra. Těším se. A bojím se. Aby dojel dobře. Určitě dojede. A bude tu do pondělí. Mám pro něj extra klíč:) možná pojedem lyžovat na ledovec. Kristýna už byla, tenhle týden, a dobrý. Prostě miluju Innsbruck :D